Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Možnosti provozu sítě se zdroji rozptýlené výroby v ostrovním provozu
Mareček, Tomáš ; Drápela, Jiří (oponent) ; Kopička, Marek (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá řízením ostrovního provozu pomocí zdrojů distribuované výroby. V teoretické části práce je popsána elektrizační soustava České republiky, její předpokládaný vývoj a předpokládaný vývoj instalovaného výkonu distribuované výroby. Tyto zdroje jsou následně popsány. V další části jsou uvedeny některé technologické části ostrovního provozu a zmíněny požadavky, které jsou na něj kladeny. Následující část práce zmiňuje plánovaný rozvoj chytrých sítí a některé její funkcionality. Praktická část práce popisuje vytvořené modely prvků v programu PSCAD. Z těchto prvků jsou vytvořeny dva mírně odlišné modely sítě. Na těchto modelech sítí jsou provedeny simulace, v kterých dojde k vytvoření ostrovního provozu. Během ostrovního provozu jsou testovány některé funkcionality sítě, např. reakce ostrovního provozu na nárůst zatížení, pokles zatížení a další.
Návrh postupu při obnově napájení vlastní spotřeby zdrojů Tepláren Brno po rozsáhlé systémové poruše v ES
Jára, Jaroslav ; Vaculík, Petr (oponent) ; Orságová, Jaroslava (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou obnovy provozu Špitálka společnosti Teplárny Brno, a. s., po rozsáhlé systémové poruše typu „blackout“. Práce řeší start ze tmy provozu Špitálka TB podáním napětí z vodní elektrárny Vír I, navrhuje metodický postup uvedení do provozu jednotlivých zařízení až po nafázování generátorů s následnou možnosti vytvoření ostrovního provozu v oblasti města Brna, kterou se práce již nezabývá. Dále se zabývá přípravou provozní zkoušky, při které budou vyzkoušeny starty vybraných zařízení. Harmonogram uvedení do provozu jednotlivých zařízení je podpořen výpočty parametrů celé soustavy s ohledem na úbytky napětí při připojení velké zátěže. Výsledkem této práce je návrh metodického postupu obnovení provozu Špitálka TB podáním napětí z vodní elektrárny Vír I, který je možný použít jednak při případné rozsáhlé systémové poruše typu „blackout“, jednak při provozní zkoušce.
Možnosti provozu sítě se zdroji rozptýlené výroby v ostrovním provozu
Mareček, Tomáš ; Drápela, Jiří (oponent) ; Kopička, Marek (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá řízením ostrovního provozu pomocí zdrojů distribuované výroby. V teoretické části práce je popsána elektrizační soustava České republiky, její předpokládaný vývoj a předpokládaný vývoj instalovaného výkonu distribuované výroby. Tyto zdroje jsou následně popsány. V další části jsou uvedeny některé technologické části ostrovního provozu a zmíněny požadavky, které jsou na něj kladeny. Následující část práce zmiňuje plánovaný rozvoj chytrých sítí a některé její funkcionality. Praktická část práce popisuje vytvořené modely prvků v programu PSCAD. Z těchto prvků jsou vytvořeny dva mírně odlišné modely sítě. Na těchto modelech sítí jsou provedeny simulace, v kterých dojde k vytvoření ostrovního provozu. Během ostrovního provozu jsou testovány některé funkcionality sítě, např. reakce ostrovního provozu na nárůst zatížení, pokles zatížení a další.
Start elektrizační soustavy ze tmy s pomocí EDU
Puchnar, Jiří ; Fejta, Libor (oponent) ; Mastný, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce má za cíl seznámit čtenáře s cvičením Blackout, které je každoročně provozováno na Jaderné elektrárně Dukovany. Tato cvičení simulují situaci, kdy dochází ke ztrátě napájení vlastní spotřeby a kroky vedoucí k jeho obnově. Následně se zaměřuje na postup řešení obnovy energetické soustavy České republiky s pomocí EDU. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. V první části je vymezen pojem Blackout, popsáno zapojení elektrárny do přenosové soustavy ČR, vyvedení výkonu do rozvodny Slavětice a blízké zdroje napájení. Spotřebiče na EDU jsou členěny do kategorií podle důležitosti napájení. Jejich členění a způsoby napájení při běžném provozu i za jiných situací jsou popsán ve třetí kapitole této práce. V práci uvádím možnosti a trasy obnovy při ztrátě napájení vlastní spotřeby EDU. Vnitřní i vnější. Z nedostatku napájení mohou pramenit rizika, která popisuje kapitola pátá. V závěru první části je uveden příklad jednoho z možných způsobů obnovy napájení z vnějšího zdroje. Druhá část práce se zaměřuje na obnovu ES s pomocí EDU. Má za cíl popsat konfiguraci přenosové soustavy, použití ostrovního provozu a některé specifické vlastnosti souvisejícími s ostrovním provozem. V této části uvádím i některé nové možnosti pro zvýšení odolnosti ES ČR a bezpečnosti EDU. Závěr shrnuje smysl cvičení Blackout spolu s přínosy této práce a několik doporučení.
Návrh postupu při obnově napájení vlastní spotřeby zdrojů Tepláren Brno po rozsáhlé systémové poruše v ES
Jára, Jaroslav ; Vaculík, Petr (oponent) ; Orságová, Jaroslava (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou obnovy provozu Špitálka společnosti Teplárny Brno, a. s., po rozsáhlé systémové poruše typu „blackout“. Práce řeší start ze tmy provozu Špitálka TB podáním napětí z vodní elektrárny Vír I, navrhuje metodický postup uvedení do provozu jednotlivých zařízení až po nafázování generátorů s následnou možnosti vytvoření ostrovního provozu v oblasti města Brna, kterou se práce již nezabývá. Dále se zabývá přípravou provozní zkoušky, při které budou vyzkoušeny starty vybraných zařízení. Harmonogram uvedení do provozu jednotlivých zařízení je podpořen výpočty parametrů celé soustavy s ohledem na úbytky napětí při připojení velké zátěže. Výsledkem této práce je návrh metodického postupu obnovení provozu Špitálka TB podáním napětí z vodní elektrárny Vír I, který je možný použít jednak při případné rozsáhlé systémové poruše typu „blackout“, jednak při provozní zkoušce.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.